20. dubna 2023
Strasti a radosti pivovarníků
Černokostelecký historický sloupek I
Po seriálu jak-jsme-zachraňovali přicházíme s novou myšlenkou, jak čtenářům nenásilně, stručně a vtipně připomenout pivovarské starosti či radosti doby dávno zapomenuté. Nahlédněme společně do letitých pivovarských periodik. Zkusme se přenést do doby, kdy sládci zavrhovali umělé chlazení, lahvové pivo či ocelové tanky. Možná budete překvapeni, jak se časy mění a mnohé zůstává.
Tak kupříkladu takový časopis Pivovarský obzor, orgán svazu malých a středních pivovarů v republice Československé, jehož chéfredaktorem byl pokrokový sládek Ferdinand Miroslav Rössler, ve svých komentářích a článcích velmi kritizoval známý časopis Kvas, odborný týdeník věnovaný veškerým zájmům pivovarnictví. Řevnivost byla oboustranná a v lecčems připomíná současná diskusní fóra na pivovarských webech. Jen ten styl, vtip a forma byly tak krásně učesané bez vulgarismů a pravopisných chyb. Právě z Pivovarského obzoru z roku 1936 dozajista stojí za přepis reklama na služby pivovarské firmy Josefa Honische. Nejenomže své služby nabízí vtipně, ale dokonce ve verších. A z téhož periodika ještě pár veršů jakožto óda na sládky:
Nejhodnější lidé na světě jsou sládci, a všichni co pivo vařejí;
jen tito jsou radostí naší vládci – život nám rozkoší chmelejí!
Nebude-li led.
Měsíc leden právě jest, a vlnky na řekách si hrají;
marně čeká se na led – co as sládci do lednic dají.
Nějak trudno jest nám již, potíme se samou úzkostí;
byla by to zas obtíž – pivečko bez ledu vařiti. Nedostaneme-li ledu, k Jos. Honischovi zajedeme;
on rád nám dá poradu – jak chlazení si zařídíme.
Týž bydlí Praha „sedm“, krásná Kolárova ulice;
a konkuruje ledům – tam v čísle „sto dvacet sedm“.
Jest mědikovcem dobrým, také strojařem pivovarským;
a účtem jest solidním – každý sládek poradíž se s ním. Nechoďte do mnohých fabrik, kde znají velké účty mastit;
za práci jen špatných „kvalit“ – po nichž sládkům bývá zas nanic!
